16. srpna 2015

My summer in books / Co jsem v létě přečetla

Musím se přiznat, že je to doopravdy skvělý pocit sedět si zase takhle za stolem s hrnkem kafe a datlovat do klávesnice počítače všechny své myšlenky. Chybělo mi sdílet své myšlenky s dalšími knihomoly! A z toho důvodu jsem se rozhodla, že se s vámi podělím o své názory na knížky, které jsem zatím přečetla o prázdninách.
Abych byla upřímná, čekala jsem, že budu mít více času na čtení. Představovala jsem si, že můj seznam knížek, které jsem ještě nepřečetla a leží mi jen na poličce, se zredukuje téměř na nulu. Nakonec prázdniny dopadly jinak, byla jsem pořád v jednom kole. Což není špatně, nestěžuji si a prožila jsem opravdu jedinečné léto s kamarády a rodinou, ovšem na čtení už mi tolik času nezbylo. A k čemu jsem se nakonec dostala?

1. Jsem rozohněná - Tahereh Mafi
Databáze knih (92%), Goodreads (4.47)
Po dočtení třetího dílu této dystopické triologie už rozhodně rozumím tomu, proč hodně knižních milovníků označuje tuto sérii jako svou guilty pleasure reads. I já totiž zařadila knihy do této pomyslné kolonky v mé mysli. Knížky jsou skvělé, lehké, čtou se jedním dechem a jsou velmi zábavné. Na druhou stranu obsahují tolik dějových klišé, nevyspělých a nevyrovnaných postav a přehnaně milostných scén, že se to nedá ignorovat. Přesto jsem si třetí díl velmi užila. Líbilo se mi, jak se děj vyvinul, s radostí jsem pozorovala Warnerovu změnu charakteru a dokonce jsem byla vděčná za to, že Juliett si opět získala můj obdiv. Ale více jak slabší čtyři hvězdičky ode mě Tahereh nevyslouží.

2. Poslouchej! - Sarah Dessen
Databáze knih (84%), Goodreads (4.07)
Pokud se zeptáte kohokoliv v Americe, kdo podle něj píše nejlepší holčičí young adult romány, vsadím se, že minimálně polovina z nich zmíní Sarah Dessen. A přestože v Česku tato autorka nedostává tolik uznání, už delší dobu jsem toužila její knížky přečíst. Abych byla upřímná, od knížky jsem moc nečekala, chtěla jsem jen, aby mě zabavila u mého povalování se u bazénu. Ovšem knížka mě mile překvapila. Příběh byl zajímavý a poutavý, autorčin styl psaní nebyl sice špičkový, přesto se velmi dobře četl. Obecně knížce nemám moc co vytknout. Neřadila se mezi mé nejoblíbenější a myslím, že za rok už si nevzpomenu na většinu děje, přesto podle mě šlo a jednu z těch lepších letních oddechovek a já jsem moc ráda, že jsem autorce dala šanci. Tři a půl hvězdničky!

3. Odpusťte mi, váš Leonard - Matthew Quick
Databáze knih (81%), Goodreads (3.93)
Konečně jsem se dostala k druhé knížce Quicka. A ta mě jen utvrdila v mé lásce k němu. Chápu, že jeho styl není pro všechny a rozumím tomu, proč není více populární. Ale pro mě se touto knihou zařadil mezi mé úplně nejoblíbenější autory. Tato kniha byla napsána s takovou lehkostí a gracií! A to i přes to, o jak závažné a temné jde téma. Miluju jeho způsob. jakým vykresluje své hrdiny, líbí se mi, jak všechny jeho postavy mají ohromnou hloubku a šmrnc. Líbí se mi, jak tuto knížku strukturoval a nesdílím všeobecný názor, že poznámky pod čarou byly matoucí a zbytečně dlouhé, podle mě naprosto seděly k Leonardovi a jenom dokreslovaly jeho charakter a postavu. Stejně tak dopisy z budoucnosti. Milovala jsem všechny postavy, se kterými jsme se v průběhu knížky seznámily, a přestože nesouhlasím se všemi názory, které se nám snažil Matthew prezentovat, přesto velice obdivuji způsob, jakým prezentuje důležitá témata k zamyšlení naprosto nenucenou a přirozenou cestou. Opravdu smekám a oceňuji knížku 4,8 z 5 hvězdiček.

4. Měděný jezdec - Paullina Simons
Databáze knih (92%), Goodreads (4.39)
Po asi půlročním váhání jsem konečně dala šanci knížce, které jsem se děsila. Jednak proto, že jde o docela obsáhlou knihu (přes 600 stránek) a také proto, že recenze této knihy jsou neuvěřitelně rozporuplné. A i když je hodnocení na knižních serverech poměrně vysoké, já se k všeobecným ovacím přidat nemohu. Kniha pro mě byla obrovským zklamáním. Emocí a dojmů jsem tak plná, že se bojím, aby mé hodnocení vůbec dávalo smysl, a tak jsem se rozhodla raději sepsat seznam plusů a mínusů. Začneme kladnými stránkami.
+ Kniha je čtivá, poutavá a čte se opravdu rychle. Děj se dobře strukturován a v knize je jen málo hluchých, nebo pomalých částí.
+ Historická část děje odehrávající se během druhé světové války v Rusku byla doopravdy mrazivá, poučná i zajímavá.
Ovšem minusů je v knize bohužel daleko více.
- V knize není ani jedna sympatická postava. ANI, JEDNA. Hlavní hrdinka je mladá, naivní a hloupá. Alexander je panovačný, agresivní a arogantní.
- Než jsem si zvykla, rvala jsem si vlasy nad autorčiným vyjadřováním se. Hlavně počátek knihy se hemžil nesmyslnými větami, které logicky nedávaly smysl. Také díky nim kniha působila spíše jako telenovela zasazená do nepřirozeného prostředí.
- MOC DRAMA! Oceňovala jsem, že děj má spád a pořád se něco děje, ovšem i samotná válka by byla až až. Proč měla autorka potřebu cpát nasilím do příběhu postavy, které jen přidávaly na iraciálnosti a nesmyslnosti celé knihy?
- Doufám, že to není spoiler, ale asi dvě stě stránek (nepřeháním) byl věnován popisu sexu. Věděla jsem, že jde o historickou romanci, ovšem netušila jsem, že se chystám číst porno.
To by asi tak stačilo, samozřejmě bych ještě mohla pokračovat dále, ale nechci, aby se krátké shrnutí strhlo v recenzi. Samozřejmě neodsuzuji nikoho, komu se knížka líbila. Proti gustu žádný dišputát, jenom to prostě nebyl můj styl a z toho důvodu jsem knížce dala jen dvě hvězdičky.

5.Oškliví - Scott Westerfeld
Databáze knih (79%), Goodreads (3.87)
Po tak dlouhé a únavné knížce jsem toužila po něčem lehkém, co mě zaručeně chytne a nebudu u toho koulet očima. Sáhla jsem tedy po prvním dílu Ošklivých  musím říct, že jsem za to ráda. Nejde o nijak výjimečnou knihu, ale svět je jedinečný a originální, postavy sympatické, zápletka neotřelá a v místech i překvapivá. Není to žádná bomba roku, ale taky se knížka nezařadí mezi ty nejhorší. Určitě si přečtu i druhý díl. 3.7 z 5 hvězdiček.

6. Archiv - Victoria Schwab
Databáze knih (84%), Goodreads (4.04)
První knihou srpna se stala tato kráska, která mi na poličce ležela už téměř rok. Nechápu, proč jsem čtení tak dlouho odkládala, šlo o opravdu jedinečný čtenářský zážitek. Autorka má opravdu krásný a jedinečný styl psaní, takže jsem do příběhu byla vtažena již od první stránky. Atmosféra knihy je opravdu tajemná a jedinečná a hlavní hrdinka mi přišla zajímavá a originální. Svět, který Victoria vytvořila zahrnuje mnohé detaily a drobnosti, které je radost objevovat. Děj má spád a rozuzlení zápletky mě zaskočilo a mile překvapilo. Už se nemůžu dočkat druhého dílu! Milé překvapení! 4.2 z 5 hvězdiček.

No a to už je v podstatě všechno. Párkrát jsem rozečetla nějakou knížku, kterou jsem ale vzápění zase položila, tak ani nemá cenu je zde zmiňovat. Momentálně jsem 60 stránek od konce Monumentu 14, který mě taky neuvěřitelně nadchnul a stejně jako u Archivu, i tady je mi líto, že doma už nemám druhý díl. Co budu číst posléze je zatím záhadou. Uvidíme, na co budu mít chuť. Zatím to vypadá na re-reading Velkého Gatsbyho, nebo pátý díl Harryho Pottera,

A co vy a léto? Jaká je vaše nejoblíbenější knížka, kterou jste zatím v létě četli?
S pozdravem,
Kristý

PS. všimli jste si nového vzhledu? Myslím, že ke mě více sedí, co na něj říkáte vy?

12. srpna 2015

Long time no see...

Jak člověk začne článek, když se na svém vlastním blogu neobjevil minimálně dva měsíce? Proč neexistuje nějaká příručka Jak se navrátit do blogové komunity a nemuset se obhajovat? Hned bych si ji koupila...
Proto přeskočím úvodní omluvy a pokání, jelikož kdyby mi to nebylo líto a kdyby mi blog nechyběl, neseděla bych te´d na počítačem a nesnažila bych se ze sebe vypotit následující řádky.
Byla jsem zaměstananá. V červnu jsem dokončovala školu, hned na začátku prázdnin jsem jela pryč a pořádně jsem se ještě ani nevrátila. Stále někde pobíhám a stále něco podnikám. A na blogování mi potom už jaks nezbyl čas a energie. Stále častěji jsem měla pocit, že se do blogování nutím. Recenze jsem poslední dobou psala jenom proto, že jsem je dlužila nakaladatelstvím.
Blogování a knihy nade mnou vysely jako černý bouřkový mrak, jehož přítomnost mě znervózňovala. A to jsem nechtěla. Čtení a psaní pro mě vždycky bylo skvělým oddechem a relaxací. Nelíbilo se mi, že stres převzal konrolu i nad touhle mou osobní částí mého života. A tak jsem prostě utekla. Nechala jsem všechny problémy a odešla jsem odsud.
Teď už se nebudu vymlouvat. Chci se vrátit, ale budu věci dělat jinak. Nechci se cítit svázaná v tom, co nasvém blogu budu publikovat, jenom proto, abych se zavděčila lidem a svému publiku. Netvrdím, že změna bude nějak radikální, ale určitě nějaká bude.
Teď jenom doufám, že se mi brzy spraví počítač, a že i v hektickém maturitním ročníku si najdu každý týden chvilku, abych si trochu odpočala napsaním článku.
Jo a nebojte, o prázdninách jsem četla dost knížek a nemůžu se dočkat, až vám povím, co si o nich myslím!